Biogeografické šíření druhů

Biogeografické šíření druhů je typ disperze, při níž druh kolonizuje nové území a vede tak zvětšení areálu druhu. K úspěšné kolonizaci (nebo také biogeografické disperzi) jsou nutné 3 základní kroky:

  1. dostat se na nové území
  2. přežít tamní podmínky prostředí
  3. rozmnožit se a založit novou životaschopnou populaci

Typy biogeografické disperze

Existují 2 základní druhy biogeografické disperze (či biogeografického šíření), a to:

  • skokové šíření na velké vzdálenosti (jump dispersal)
  • difúzní šíření (diffusion)

Skokové šíření na velké vzdálenosti

Do skokového šíření na velké vzdálenosti (anglicky jump dispersal) spadají zejména osídlení ostrovů či překročení pouští a hor. Děje se většinou pasivně, a to za pomoci:

  • větru (ptáci jsou jím strženi)
  • tekoucí vody (např. vory s leguány)
  • mobilnějších organismů (např. vodní bezobratlí se mohou šířit díky ptákům)

Mezi zvýhodněné taxony při skokové disperzi patří zejména takové, které:

  • mají pasivní stádia adaptované k disperzi
  • jsou vysoce tolerantní k podmínkám prostředí (např. tolerance sucha, mořské vody)

Difúzní šíření

Difúzní šíření (anglicky diffusion) je pojem pro postupnou kolonizaci od okrajů současného areálu. Často k ní dochází po skokovém šíření na velké vzdálenosti a kolonizaci úplně nového území.

Koridory a filtry

Koridory umožňují disperzi a pohyb obecně mezi 2 oblastmi, a to neselektivně pro velkou část či většinu taxonů (mohou se šířit celá společenstva).

Filtry umožňují disperzi jen menší části druhů, jsou částečně selektivní vůči určitým taxonům. Podmínky v této přechodné oblasti jsou totiž více či méně odlišné od počáteční a koncové oblasti. Druhy s vyšší ekologickou amplitudou mají obecně vyšší pravděpodobnost, že je filtr propustí na druhou stranu a tím mu umožní biogeografickou disperzi.

Velká americká výměna

Velká americká výměna je pojem označující výměnu druhů mezi Severní a Jižní Amerikou, která proběhla po tom, co se oba kontinenty spojily. Nově vzniklá Panamská šíje (stáří zhruba 3,5 miliony let) se pak choval jako filtr umožňují selektivní disperzi.

Zatímco některé druhy byly zastaveny filtrem (Panamská šíje a oblast Střední Ameriky), jiné (jako např. kočky, králíci či nutrie) byly filtrem propuštěny.

Obecně se prokázali severoameričtí savci jako úspěšnější, a to z několika důvodů:

  1. lepší migrační dovednosti (dostali se až do středu Jižní Ameriky, zatímco jihoamerické druhy většinou jen do Mexika)
  2. lepší přizpůsobení novému prostředí
  3. lepší konkurenční schopnosti
  4. pravděpodobný negativní vliv změn klimatu (ústup deštných pralesů a šíření savan), nemocí, parazitů a predátorů na jihoamerické druhy

Nášlapné kameny

Nášlapné kameny (anglicky stepping stones) jsou v biogeografickém šíření definovány jako typ filtru. Obvykle jde o sérii ostrovů. Takový filtr je selektivní pro druhy, které jsou schopny překonat bariéry, v případě ostrovů plochu moře.

Náhodné šíření

Náhodné šíření (anglicky sweeptakes routes) je v biogeografii označení pro vzácnou a náhodnou disperzi přes významnou bariéru, jímž je například dosažení ostrova či kontinentu na raftu z padlého stromu. Dochází pak k tzv. skokovému šíření na velké vzdálenosti.

Často jde o velmi nepravděpodobné události, nikoliv však nemožné. Kupříkladu i sloni a buvoli byli pozorování v moři 50 km od pevniny. Zde video záchrany slona, který byl nalezen 16 km od pobřeží. V oceánu byli spatřeni například i velbloudi.

Bariéry disperze

Při disperzi se uplatňují tyto tři základní druhy bariér, které se chovají jako filtr vůči určitým organismům:

  • fyziologické bariéry (teplota, salinita, vlhkost)
  • ekologické bariéry (predace, kompetice)
  • psychologické bariéry (vazba na typ habitatu, např. lesní ptáci)

Studijní materiály Biogeografie

Téma Biogeografické šíření druhů je součástí studijních materiálů Biogeografie. Tento předmět byl vyučován na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity. Přejděte na rozcestník témat (1. tlačítko), nebo si přečtěte přecházející (2. tlačítko) a následující (3. tlačítko) téma.