Fyzičtí geografové jako jezdci apokalypsy

Ano, vidíte dobře. Fyzičtí geografové jsou vskutku jezdci apokalypsy, alespoň trochu! Zakalená voda, vysekaná vegetace, krátery, bahnotoky, vypleněná krajina, hořící stromy. Jemná vodítka, která vám napoví, že zde byl nedávno prováděn fyzicko-geografický výzkum. Ptáte se snad proč se při dělání fyzické geografie zachází do takových extrémů? Pohodlně se usaďte, zabořte oči do monitoru a čtěte!

Hurá do terénu pro data!

Na oboru je občas nevyhnutelné vyrazit pro požadovaná data do terénu. Já byl poprvé do tohoto posvátného rituálu zasvěcen v letním semestru v prváku, kdy jsme vyrazili na vícedenní terénní cvičení. Jedním z bojových úkolů bylo zaměření příčného profilu koryta v líbezném údolí Bílého potoka. Přístroj byl postaven na požadovaném místě, ale ouha! Při pohledu na druhý břeh stála v cestě nevinná, bezelstná olše. Nebohá dřevina.

Posunout přístroj o 3 cm vpravo? Nepřípustné, měření si ovlivňovat nenecháme! Kolega se jal hrdinně mačety, v očích radostné plamínky. Po chvilce, při níž létaly na všechny strany kusy lýka, listů i bylin z okolí, zbyl na místě jen roztomilý pahýlek. Předtím kýčovité zátiší bylo během naší intenzivní práce postupně proměněno v účelnou, bahnitou planinku bez stopy živé vegetace.

Nevinná zábava a lenost výzkumníka

Další kapitolou fyzicko-geografického výzkumu je odběr vzorků půdy. To povětšinou obnáší vykopat dostatečně hlubkou jámu – tedy abyste do ní v případě neočekávaných komplikací mohli pochovat vašeho kolegu. Po vyfocení půdního horizontu a odebrání potřebného materiálu je prý třeba uvést místo do původního stavu. Geograf se nad takovým tvrzením jen lehce pousměje.

Na terénech jsme naši skvostnou jámičku přetransformovali na decentní hrob, s náhrobním kamenem, dřevěným křížem a kvítím vyskládaným kolem. Na dalším terénním výjezdu jsme však zvolili transformaci rafinovanější, a to na past na mamuty a náhodné kolemjdoucí. Čili nechali jsme ji ležet ladem.

Stanoviště bylo uprostřed kopřiv, prosté cest a stop civilizace. To byla i oficiální ospravedlnění při ústupu z místa činu. Zvláštním úkazem je, že mne od té doby pronásledují úvahy, zda se v tom našem příkopu nehromadí nebozí pejskaři a rybáři, chodící k nedaleké řece.

Pozvolná gradace geografické destrukce

Rok uplynul, jsme již hrdí druháci a mnohému jsme se naučili. Onehdá jsme při pohledu na les vzpomněli na moudrá slova o tom, jak byl oheň v naší krajině naprosto přirozený. Jen těžko jsme potlačovali nutkání vzít kanystr benzínu, škrtnout a pozorovat, jak les krásně a zcela přirozeně plápolá.

Za další rok však již jistě přejdeme k činům. Tak se nedivte, kdybyste začali vídat v okolí Brna tu a tam menší lesní požár. Ale počkejte, až začneme realizovat myšlenky jiné. Polární led roztaje, pitná voda bude otrávena, lidstvo zkolabuje. Krásná vize světa pro geografa! Pro zbytek se to však nemusí jevit zcela růžově, uznávám.

Příště si, milé děti, napíšeme, proč je morální povinností geografa usilovat o vytvoření takto utopického světa. Stay tuned!

Pomoz stránce růst! :)