Jak prostor utváří sexualitu a naopak

Zamilovaný pár se na zastávce drží za ruce, vyjadřuje si lásku a kolemjdoucí ho prakticky nevnímají. Pokud není tvořen kupříkladu dvěma muži. Na některých místech pak lidé civí víc, na některých míň. Ve vybraných baštách konzervatismu pak danému páru začnou pleskat o hlavu dlažební kostky. Proč, když vyjadřují stejná gesta? A je prostor ovlivňován sexualitou a naopak? Mrkněte, co na to tzv. queer geografie!

Heteronormativita – tlak prostředí

Odpovědí budiž názory mnoha lidí. „Jen vztah muže a ženy je přirozený, jediný správný a normální,” zní. „Homosexualita je nepřirozená, zvrácená a proti přírodě!” občas nějaká dobrotivá duše dodá. Přemýšlím, človíček by si velice užil výlet do zoo v Mnichově, která chová gay pár tučňáků.

Výše zmíněná přesvědčení zahrnuje pojem heteronormativita. Trochu odborněji se dá definovat jako společenský tlak, který prosazuje heterosexualitu jako jedinou morální normu. U kluka a dívky asi většinu nenapadne vnímat polibek jako sexuální akt, projev sexuality. Heterosexuál tak vnímá své hledání partnera, obejmutí jako chování přirozené, ne sexuální. Ale u gay páru? „Jsem tolerantní,“ ozývá se pohoršeně od některých zlatíček, „ale ať si to dělají doma!“

Zde zůstává maximálně u keců, v Polsku už sem tam nějaká dlažka přistane na hlavě. Míra společenského tlaku je v čase a prostoru proměnlivá. Na úrovni států, dědin a velkých měst, ale i v jednotlivých čtvrtích, firmách i v závislosti na denní době. Osobně bych si jako gay netroufl políbit přítele večer na Cejlu, zatímco v centru bych ho relativně bez obav vzal za ruku. Být však v horších podmínkách, svou sexualitu dost možná stále popírám a snažím se mermomocí držet vztah s dívkami. Vždyť i v tolerantních podmínkách mi trvalo, než jsem si přiznal svou orientaci. A k tomu stačil strach z posměchu, obavy ze zklamání rodiny.

Manipulace prostorem

Se samotnou sexuální orientací, která je vrozená, prostor a společnost nehne. Jak už jsem ale naznačil, sexuální chování se v závislosti a podmínkách často mění. V nebezpečných či nepohodlných podmínkách se gay může snažit přesvědčit, že je heterosexuál, nejen své okolí (sexuálním chováním), ale i sám sebe. Možná toto je důvodem, proč se procentuální zastoupení homosexuálů liší v jednotlivých státech i v čase. V tolerantnější společnosti více lidí přijímá sexuální identitu shodnou se svou orientací. Nelze však ani vyloučit, že odlišnou identitu v tolerantní společnosti navíc přijímá větší počet heterosexuálů.

Je fajn si říct, že působení prostoru na sexuální chování a identitu nepůsobí jednosměrně. Každý můj zamilovaný pohled, který věnuji příteli v šalině, každé pohlazení trošku mění prostor. Zmírňuje zažitou normu. To, co je ale pro většinu přirozené, je však pro neheterosexuála někdy nepříjemné až nebezpečné.

Proto primárně bude vyhledávat prostor, kde se bude cítit příjemně, přirozeně. Či ho rovnou aktivně spoluutvoří. Pro někoho to může být založení nějaké komunity, pravidelných dýchánků u čaje. Někdo si založí gay klub a ještě na tom otočí korunu. Popřípadě společně na moment změní veřejný prostor v přátelské prostředí, ve kterém se bez výčitek mohou políbit. Taková akce pak neudělá díru do prostoru jen v den jeho konání, na společnost působí dlouhodobě.

A to není zdaleka vše, Horste!

Slovy proslulých v branži teleshoppingu se přesuňme k závěru. Sexuální menšiny vnímají prostor kapku jinak. A podle queer geografie či geografie sexualit to není možné opomíjet. Mají též jinou perspektivu – však asi těžko budete přesvědčovat gay pár o romantické dovolené na Středním Východě. Tamější společenské jsou na hlavu (či spíše o hlavu). Navíc, nejen že prostor ovlivňuje jejich chování, projevy sexuality. Funguje to i naopak.

Zde však šlo jen o plytké klouzání po povrchu. Krátký článeček zdaleka nemůže obsáhnout takto rozsáhlé téma a geografie sexualit nabízí ještě zajímavější otázky ke studiu. Proč dosud nedošlo k plnému zrovnoprávnění lidí různých sexualit? Jaký je prostorový rozměr coming-outu? Kdy nebude nutné odlišnou orientaci „přiznávat“? Odborněji a obsáhleji se můžete dozvědět o sexualitě v geografii na stránkách neziskovky Queer Geography z. s., z níž jsem čerpal volnou inspiraci pro tento článeček. Píše na ní český odborník na geografii sexualit, doktor Michal Pitoňák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *