Proč se v Oslo vyplatí jezdit na kole

Jízda na kole je v Oslo zážitek. Tím nemyslím, že na vás řidiči rozzuřeně gestikulují, pokřikují, sem tam pokropí ostřikovačem. Kdepak! Dovolím si sdílet zkušenost s pumpičkařením v této norské metropoli a blízkém okolí. A pokud by se někdo z Vás náhodou chystal na delší dobu do Osla – pořiďte si kolo! Stojí to za to! Ten pojízdný a rzí ozdobený mrzáček, kterého jsem koupil, byla totiž zatím má nejlepší investice během Erasmu. Je pro to hned několik důvodů!

Levné pořízení bicyklu

Je dopoledne, 22. srpna. Právě jsem doklusal na centrální náměstí kampusu, kde má univerzita pořádá Den store sykkelfest. V dolní části prostranství stojí nová, nablýskaná kola k pronájmu. Horská a silniční, všechna s jednotnou cenovkou 500 NOK (ca 1300 Kč) za semestr. Hrstka studentů si vybírá svůj nový dopravní prostředek. Kouknu na horní část náměstíčka. Chaos. Studenti se rojí mezi desítkami bazarových kol k prodeji, sem tam nějaké spadne, každou minutou končí nějaký vehikl v rukou nového majitele.

A přesně do tohoto chumlu se vrhám i já. „Tohle je jasně lepší deal,“ vrhám se po zrezivělém horském kole za 500 NOK a vysmívám se půjčovně. „Na konci semestru ho prodám, a to se vyplatí,“ přesvědčuji sám sebe, když zkouším fungující přehazovačku a brzdy. Při placení ale nastává problém: Nejde platit kartou a v hotovosti mám jen čtyři stovky. Mimoděk se mi na tváři usadí smutný výraz topícího se štěněte. „Dej, co máš, a kolo je tvé,“ promluví prodejce povzbudivě. Bez váhání beru.

Zhruba 1050 Kč (400 NOK) za horské kolo je opravdu málo, kor při zdejší cenové hladině. Radost však kazí zjištění, že rez není zdaleka jen dekorativního charakteru. S mechanismem zvedání řídítek by nehnul ani pár volů. Velká překážka to však není, navíc ji vyvažuje fakt, že jsem po předložení průkazky dostal ke kolu studentský balíček. Vak na záda, zámek na kolo, pouzdro na sedlo a po třech měsících možnost vyměnit brzdy a přehazovačku. A neprodával se zde jen šrot, šlo pořídit i kousky v perfektním stavu, za ty se však muselo již platit 1000 až 1500 NOK (a to se mi co? nechcéé!).

Prostředí hýčkající pumpičkáře

Výše zmíněná akce není jediným příkladem zdejšího kladného vztahu k cyklodopravě. Ohromilo mě, když jsem se poprvé dozvěděl o existenci Bike Kitchen. Dílna, v níž se borci postarají o údržbu a opravu kola? Zadarmo?! A přímo na kampusu?!! Pecka. Případně si jen mohu vypůjčit nářadí, olej a opravy udělat na vlastní triko a kdykoliv požádat o radu profíky. Účel tohoto podniku? Motivovat studenty ke každodennímu dojíždění na kole a ušetřit jim náklady na údržbu. [zdroj]

Bike Kitchen: Dílna pro údržbu a opravu kol na univerzitním kampusu

Hojné množství stojanů rozeseté po Oslo mě nikterak nezaskočilo, objevem však byl při jedné z jízd boxík, z něhož trčí hadice na nahuštění duše (žal, jen té cyklistické) a nářadí upevněné na lankách. Oproti Brnu je zde výrazně vyšší počet cyklostezek – ať již úplně oddělených od automobilové dopravy, či častěji vedených v pruzích pro cyklisty. A i mimo ně se mi nešlape zle. Zvlášť intenzivní provoz v ulicích nepanuje.

K pohodě přispívá zatím nezkažený dojem, že řidiči a cyklisté na silnici v pohodě koexistují a vzájemně se respektují. Navíc, spousta drobností zde nenápadně vybízí k usednutí za řídítka. Jeden příklad za všechny: Kdykoliv hledám spojení MHD přes místní obdobu IDOSu, aplikaci RuterReise, vždy mi mimo jiné ukáže, jak dlouho bych musel šlapat do dané lokality.

Mnohdy lepší než metro

Tím se volně dostávám k podstatné výhodě. Aplikace vždy ukazovala, že na kampus bych se z kolejí dostal na kole rychleji než metrem. Dokud mi běžela měsíční jízdenka na MHD, chtěl jsem ji pečlivě projezdit do mrtě a vydojit z ní naprosté maximum. Ale po vypršení její platnost okamžitě přesedlávám na kolo.

A vskutku! Na kolejích Kringsjå párkrát šlápnu do pedálů a pak se kolo rozjíždí z táhlého, dlouhého kopce. Vzduch sviští, brzdy při stisku úpí, sténají a lidé na chodnících se ohromeně otáčí, jako kdyby kolem prohučela závodní motorka. S decibely jsem na tom zhruba podobně. Když vcházím do budovy ústavu geověd, ukazují hodiny o 15 minut méně než normálně. Pravda, cestu zpět si zdaleka tak neužívám. Kopec se mi zdá nekonečný, ale i přesto – stále jsem o nějakou tu minutku doma dřív!

Cyklostezka nad dálničním okruhem směrem na Kringsjå (za paneláky vpravo nahoře)

Jako vrcholnou držgrešli mě ke všemu těší fakt, že neprodloužením měsíční jízdenky jsem výrazně ušetřil. Měsíční kupón na MHD stojí i po studentské slevě 450 NOK (ca 1180 Kč), jednorázový lístek pak 36 NOK (ca 95 Kč). Uvidím však, kdy mé odhodlání šetřit rozpustí v přívalech deště nějaká bouřka.

Nástroj výletníka a obecné bonusy navrch

Kolo je pak ale především skvělým přítelem turisty. Místo třeba pečlivé přípravy na nadcházející hodinu, můžu vzít kolo a bezcílně prozkoumávat okolí. Onehdá jsem při takové projížďce náhodou objevil úžasný vodopád přímo ve středu města. Větší vodopád jsem „naživo“ zatím asi neviděl. Konsternovaně dobrou půlhodinu poslouchám jeho mohutné dunění a pozoruji stoupající vodní tříšť. V okolí se pak do výšky tyčí staré industriální budovy – připadám si jako v Roklince po průmyslové revoluci.

Vodopád uprostřed města na řece Askerselva

Výjezdy do přírody jsou však ještě lepší. Klid, ticho, žádný provoz. Mimo jiné se dostávám do částí obrovského lesa za kolejí, které by se mně normálně zdály příliš daleko pro pěší vycházky. Jsou zde divoké cesty, to ano, pro mě nesjízdné. Ale rovněž je zde spousty slušných šotolinových cest, po kterých Norové přepravují dříví. A momenty, kdy se vynořím u nějakého jezera či výhledu na fjord, stojí zkrátka za to.

Jo! A prej je jízda na kole zdravá, nebo co! Když se nevymelete.

Shrnutí

Jistě by se dalo pokračovat, bicykl zkrátka přijde k ruce! Zejména v Oslo, ve kterém jsou pro cyklistiku velmi příhodné podmínky. Dovolím si ve stručnosti shrnout hlavní důvody, proč se tu podle mě vyplatí vlastnit kolo:

  • relativně levné a snadné pořízení kola
  • možnost údržby a oprav kola zdarma
  • velmi dobrá infrastrukutra pro cyklisty
  • v mnoha případech rychlejší než metro
  • ušetření peněz za drahou předplacenku na MHD
  • perfektní na výlety po městě i v přírodě

Díky, za přečtení článku! Líbil se? Můžete mrknout na další články z Erasmu! A když budete mít chuť, můžete blog podpořit v růstu tím, že ho zasdílíte. O:)

Pomoz stránce růst! :)