Jak se bydlí a panikaří na norských kolejích Kringsjå

Zoufale bouchám pěstmi na vstupní dveře kolejního bytu. Už dobrých pět minut. „Nikdo není doma,“ bleskne mi hlavou myšlenka. Právě jsem se zabouchl. Podruhé během dvou dnů. A na plotně za dveřmi se vaří mé brambory. Panika a hysterák začíná. I takhle se mi žije na kolejích Kringsjå. Než budu pokračovat v tomto příběhu zoufalství a nových přátelství, dovolte mi popsat tyto norské koleje i z informačně hodnotnějšího hlediska. Jak jsem se na ně hlásil a kterak se tu bydlí v časech, kdy nepanuje bramborová krize.

Pokračování textu Jak se bydlí a panikaří na norských kolejích Kringsjå

O kůrovci a velké geografické konspiraci

Z minulého článku je vám již jistě dobře známo, že s fyzickým geografem do libovolné oblasti přichází i zmar, zkáza a zevrubná likvidace přírody. Běžné politováníhodné maličkosti, které se dějí během výzkumu téměř nevyhnutelně. Nyní uzrál čas, abych vás blíže seznámil s bezbřehým geografickým altruismem, mezi jehož největší úspěchy patří úspěšné rozšíření lýkožrouta v našich lesích. Za nekonečným dobráctvím roste i stín temných a ziskuchtivých plánů!

Pokračování textu O kůrovci a velké geografické konspiraci

Fyzičtí geografové jako jezdci apokalypsy

Ano, vidíte dobře. Fyzičtí geografové jsou vskutku jezdci apokalypsy, alespoň trochu! Zakalená voda, vysekaná vegetace, krátery, bahnotoky, vypleněná krajina, hořící stromy. Jemná vodítka, která vám napoví, že zde byl nedávno prováděn fyzicko-geografický výzkum. Ptáte se snad proč se při dělání fyzické geografie zachází do takových extrémů? Pohodlně se usaďte, zabořte oči do monitoru a čtěte!

Pokračování textu Fyzičtí geografové jako jezdci apokalypsy