Rubriky
Erasmus v Oslo

Zkouškové snesitelněji! Recept Univerzity v Oslu

Zkouškové. Hned v prváku na Masarykově univerzitě jsem si ho převelice oblíbil. Přináší totiž mnohé! Třeba neutuchající svírající pocit v žaludku, ztrátu váhy či existenciální tíseň. A od druhé půlky listopadu jsem ho zažíval na svém Erasmu v Norsku. Ale bylo jiné. Stále náročné, ale nějak chybělo nutkání zoufale křičet do polštáře. Snad za to mohlo předvánoční období, snad i přístup Univerzity v Oslu, která se snaží studenty v období zkoušek co nejvíc povzbudit.

Jděte na to přes jídlo

Dejte mi jídlo a pookřeji. V tomto se nikterak tak neliším od náhle přítulných koček, rozjásaných zlatých retrívrů či jakéhokoliv normálního vysokoškoláka. A že jsem pořádně pookřál, když jsem jednoho pondělí vkročil do jinak zatraceně drahé univerzitní kantýny. „Jídlo za polovic,“ hlásaly plakátky.

Kantýna na univerzitním kampusu Blindern.. A jídlo za polovic!

Úsměv od ucha k uchu se na mé tváři usadil okamžitě. Kantýna na kampusu univerzity v Oslu na mě působila celý semestr naprosto posvátně. Kór když jsem si náhodou vybavil menzu u nás na Kotlářské. Tady v Oslu totiž bylo jídlo jak ze špičkové restaurace. Obrovský výběr, ale kvůli ještě obrovštějším cenám to vše bylo jaksi nedosažitelné.

Normálně jsem si tedy dopřával oběd v této svatyni jen v pondělí. Zbylé dny v týdnu jsem pak byl nucen vařit (ne vždy s úspěchem). Nyní ale, se začátkem zkouškového, přišel můj čas! Požehnaná sleva nás, ubohé Erasmáky, odpoutala od sporáků a vařičů. A já konečně mohl být v kantýně každý den. I na večeře! Až takhle dekadentní život jsem během zkouškového rozjel.

Levně najeden, bez starosti vařit (a hlavně pak umývat nádobí!), to se to pak učí!

Z knihovny udělejte centrum dekadence

Pár dnů po slevě na jídlo se objevilo něco dalšího. Termosky s čajem a kafem začaly vábit studenty do přírodovědné knihovny. Na takovou past jsem se pochopitelně musel chytnout. Když jsem se pak na hodiny zasekl mezi regály knih, domníval jsem se, kdoví jak jsem nevyhrál! K tomu zoufalému projíždění materiálů a knih jsem totiž srkal mé kafe! S MLÍČKEM! ZDARMA!!! A to je velmi příznivá cena, mimochodem.

Iluze knihovny, jako centra dekadence, pak ve vybrané dny posílily knihovnice, které na večer obcházely studenty. S úsměvem a perfektní britskou angličtinou nabízely čaj a kafe s donáškou přímo na místo. A k tomu i pomeranč. Kdo snad neměl v tu chvíli chuť, tomu dali do dalších dní energy drink v plechovce.

Snažím se neznít tak nadšeně, ale to furt ještě není vše (Horste)! Odpusťte mi, ale třeba když mi po pár hodinách sezení nad knihou vrazili do rukou letáček, abych nezapomínal na pauzy. A když mě k tomu pozvali na krátké cvičení na protažení zad, přímo v knihovně. To mi prostě udělalo radost, minimálně mým totálně rozlámaným zádům!

Levně najezen, napojen kafem, zaprasen od pomeranče a s protaženými zády, to se to pak učí!

Podzimní semestr? Šiřte vánoční atmosféru jako mor <3

Už tím vším jsem byl nadšen a možná by to už bylo opravdu vše. Jenže to by nesmělo být zkouškové v podzimním semestru. V předvánočním čase! A Vánoce, ty mají v Oslu ale opravdu rádi. Snad raději než brunost, typický norský sladký hnědý sýr. A to už znamená hodně. No fakt!

Zůstanu ještě chvilku u knihovny. Nejen že na vystavené lebky zvířat navlékli vánoční čepice, ale taky pozvali na pár chvilek sbor přírodovědecké fakulty. Do tónů norských i anglických vánočních písní jen bylo slyšet spokojené chroupání perníčků a usrkávání ze šálků se svařeným vínem. Pro nás, úpící a studující chuděrky, poskytnuté zadarmo.

Studentský sbor zpívá před zahájením promítání Harryho Pottera na kolejích Kringsjå

A vánoční atmosféra se v těch týdnech šířila (nejen) po univerzitě jako mor. Hurá! A tak i třeba přímo v areálu kolejí Kringsjå proběhlo vánoční letní kino. V třeskutém mrazu, několika centrimetrech sněhu, zkrátka stylově. Pán v kostýmu Lorda Voldemorta nejprve pozvedl kouzelnickou hůlku a slovy „Lumos!“ rožnul kolejní vánoční stromek. Zazpíval sbor, vyfásli jsme perníčky, víno a deku a už jsme mohli spokojeně mrznout při sledování Harryho Pottera. Atmosféra dokonalá. Cena studentsky příznivá, tedy zdarma.

Levně najezen, napojen kafem, zaprasen od pomeranče a s protaženými zády, uperníčkován, prolit svařeným vínem a po stylovém sledování filmu, to se to pak učí!

Zkouškové může být méně zničující

To vše se nedělo každý den. A kafe v knihovně většinou už před polednem došlo (skandál). Ale ta gesta! Jedna drobnost vedle druhé, ani jsem je nemohl vyjmenovat. Hned bylo zkouškové, jiné, veselejší. Stále byl přítomen stres, nervy, strach. Ale mnohem méně. Fakt jsem Univerzitě v Oslo vděčný, že mi to pomáhala rozbíjet. Masárna je super, ale kdyby se víc takových gest objevilo během zkouškového v Brně, pomohlo by to nejedné věčně vynervované duši.

Jen tak pod čarou. Při tom všem si myslím, že jsem se naučil víc. Pracoval víc. Protože byla přítomná větší chuť do práce. Možná za to také může fakt, že jsem byl těmi gesty univerzity inspirovaný, abych si to sám dělal ještě víc hezké, veselé. Více proložené aktivním odpočinkem, ztřeštěnou zábavou. Abych si třeba půjčil sáňky a totálně se na nich rozbil, když už byl v Oslu od října sníh! A na to chci co nejvíc navázat pak i v Brně. Osvědčilo se mi to. Bez toho bych zkoušky udělal určitě hůř.