Vyhledávání koronaviru na Google: Časosběrná mapa, grafy a data

Koronavirus hýbe sítěmi. Ukažme si na časosběrné mapě, jak se měnil zájem o vyhledávání koronaviru na Googlu napříč evropskými zeměmi. Mapu doprovází grafy vývoje zájmu v nejvíce postižených zemích, zemích V4 (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) a jiných vybraných skupinách.

Časosběrná mapa vyhledávání koronaviru

Časosběrná mapa vyhledávání koronaviru ve vyhledávači Google ve vybraných evropských státech mezi 21. 1. 2020 a 24. 3. 2020, tedy v prvních týdnech šíření pandemie v Evropě:

Co znamená "zájem o hledání" v tomto kontextu?

Zájem o hledání je metrika Googlu vyjadřující relativní zájem ve vyhledávání vzhledem k nejvyššímu bodu grafu pro danou oblast a dobu. Hodnota 100 představuje nejvyšší popularitu výrazu. Hodnota 50 znamená, že měl výraz poloviční popularitu.

První týdny pandemie COVID-19 a Google hledání

Dne 24. 1. 2020 byl potvrzen první případ nákazy koronavirem v Evropě. V souvislosti s tím lze v několika následujících dnech v mapě pozorovat první zvýšený zájem o hledání na téma koronavirus. Nejvíce pak v Itálii (22), Maďarsku (13), Spojeném království (12) a České republice (11).

Zájem pak v období mezi 2. a 20. únorem klesá. Ke zlomu dochází 21. února v Itálii. V souvislosti s výskytem nákazy v Lombardii vyrostou počty hledání na Googlu raketovým tempem během 3 dnů, a to z hodnoty 2 (20. 2. 2020) na hodnotu maximání, tedy 100 (23. 2. 2020).

Zájem o hledání informací na téma COVID-19 pak roste všude Evropě a kulminuje ve většině zemí kolem 12. 3. Vývoj se vrůzných zemí ale liší a blíže je rozebrán pod detailnějšími grafy vývoje hledání.

Nejvíce postižené evropské země

V Itálii byl průměrný zájem o hledání nejvyšší ze všech sledovaných evropských zemí. Maximální hodnoty (100) dosáhl 23. 2. 2020, kdy došlo do té doby k bezprecedentnímu uzavření prvních italských obcí do karantény

V souvislosti s rozšířením nákazy COVID-19 a nově ustanovených opatření pak po 11. březnu roste intenzita hledání ve Španělsku i Francii. Obě země pak v zájmu hledání předstihují Itálii (Francie pouze po několik dní).

V Německu, ačkoliv jde o jednu z nejvíce postižených evropských zemí, je zájem relativně malý. Navíc vrcholí oproti ostatním zemím o poznání později, a to 22. března. Tehdy došlo k vyhlášení přísného zákazu shromažďování.

Země V4 (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko)

Země Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) projevovaly podobný průběh zájmu o vyhledávání koronaviru. Země vykazovaly průměrný až nadprůměrný zájem. V době začátku krize na konci ledna pak nadprůměrný (zejména pak Maďarsko a Česko).

Zatímco zájem v Česku, Polsku a na Slovensku po kulminaci mezi 12. a 15. březnem (vrcholící opatření vlád) relativně rychle opadával, v Maďarsku klesal zájem o hledání pozvolněji, což může souviset s tamějšími kontroverzními dekrety, které byly vydány maďarským premiérem Orbánem.

Skandinávské země

Vývoj zájmu o vyhledávání informací související s pandemií COVID-19 ve Skandinávských zemích (Norsko, Dánsko, Finsko, Švédsko) byl prakticky shodný. A to i přes rozdílný přístup k boji s koronavirem. Zatímco například Norsko přijalo relativně trvdá opatření, ve Švédsku tomu tak k 24. března nebylo. Zájem je v porovnání s ostatními zeměmi velmi malý.

Velká Británie, Nizozemí a Belgie

Průběh zájmu o hledání koronaviru je Spojeném království, Irsku, Nizozemí i Belgii podobný, liší se však intenzitou. Zatímco v Nizozemsku je zájem malý, na úrovni zemí ve Skandinávii, v Británii je zájem velký.

Zajímavý je zdvojený vrcholek zájmu. Kolem 11. března Spojeným královstvím rezonovala zejména opatření, která byla přijata v ostatních evropských státech. Spojené království v čele s premiérem Borisem Johnsonem se bránilo restrikcím. Vládnoucí garnitura však pod tlakem mění 16. března kurz, což se odráží v druhém vrcholku zájmu o téma koronaviru.

Pobaltské země

Pobaltské země (Lotyšsko, Litva, Estonsko) se průběhem vyhledávání podobají skandinávským zemím. Vykazují však ještě o něco menší relativní míru zájmu o hledání informací. I zde platí velmi tvrdá opatření.

Sousedé Itálie

Po prvotním šíření nákazy v italské Lombardii dochází ke skokovému nárůstu zájmu o hledání informací související s nákazou COVID-19 ve Slovinsku, Rakousku i Švýcarsku. Nárůst v mnohem větší Francii je pozvolnější.

Zájem o vyhledávání byl ve Francii i Švýcarsku od 28. 2. po většinu sledovaného období vyšší, což pravděpodobně souvisí s relativně dřívějším šířením epidemie. Intenzita hledání opět kulminuje v souvislosti se zaváděním různých restrikcí po 11. březnu.

Souhrnná tabulka všech sledovaných států v Evropě

Ne na všechny státy se dostalo, jednoduše pro ně není již prostor. V grafech třeba nebylo zvýrazněno Řecko, Portugalsko, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko. Data o intenzitě vyhledávání informací na téma koronavirus však lze najít v níže uvedené souhrnné tabulce, ve které jsou vypsány vybrané údaje za všechny sledované státy.

Státy jsou seřazeny podle průměrného zájmu o hledání koronaviru ve vyhledávači Google v období mezi 21.1.2020 a 24.3.2020.

Zdroj dat a další metadata

Hlavním zdrojem dat je Google Trends, ze kterého údaje o zájmu vyhledávání na téma koronavirus pochází. Všechna získaná data jsou normalizována, relativní a vzájemně porovnatelná (při získávání byla postavena proti sobě). Data o vyhledávání byla za období 21. 1. 2020 až 24. 3. získána k 25. 3. 2020.

Geometrie sledovaných evropských států byla získána z volně dostupných shapefilů na stránkách Eurostatu. Při plném rozlišení odpovídá měřítko animované mapy 1 : 38 000 000. Použitým projekčním souřadnicovým systémem je EPSG:54003 (Millerovo zobrazení).

Pro vizualizaci dat jsem použila QGIS a jeho plugin Time Manager. Pro úpravu tabulek starý dobrý Excel. :)

Díky za návštěvu blogu! Na Facebooku mohu odpovědět Vaše dotazy nebo na něm můžete zanechat zpětnou vazbu.

Napsala Michaela Vojtěchovská, 27. března, 2020. Zobrazit další články na blogu.