7 důvodů proč v Oslu navštívit Operu

S mou láskou jsme sotva oklepali bláto z bot po výletu po ostrovech v Oslofjordu, velmi kultivovaně do sebe nasoukali bagetu ze Subwaye a už míříme na další místo. Mlžím a tajím na jaké. Pak se před námi otevírá výhled na monumentální, moderní budovu Opery a konečně mohu samolibě prohlásit, kam to jdeme. Přesně tak, na operu ne. Ale na finskou symfonii. Skrz naše zážitky vám přednesu pár důvodů, proč se vyplatí navštívit budovu Opery v Oslu. Kor když jste student!

Pokračování textu 7 důvodů proč v Oslu navštívit Operu

Jak levně prozkoumat ostrovy v Oslu: Island hopping

Už dlouho bylo jasné, že neodolám vábení drobných ostrůvků v Oslu. Větrem ošlehané skalky nořící se z fjordu a vlídné dřevěné stavby, vše dostupné jen lodí. Po zjištění, že je lze prozkoumat skoro zadarmo, jejich podmanivé vábení zesílilo. Dramaticky! Vždyť co je levné, to je tuplem dobré! A tak když přijela má drahá polovička na návštěvu, bylo o programu rozhodnuto! Skoro celý společný pátek v Oslu padne na island hopping!

Pokračování textu Jak levně prozkoumat ostrovy v Oslu: Island hopping

Když zradí mapa při dobývání nejvyšší hory Osla

Pořizuji si rozjásané selfíčko. Po tom všem, po několika hodinách a prakticky utopených botách jsem konečně na nejvyšší hoře Osla. Na Kjerkeberget! Město samotné tu však vidět nelze, jen skály a pod nimi spousty jezer. Koleje Kringsjå, odkud jsem vyrazil, jsou bezmála 20 kilometrů daleko. Vzdušnou čarou. Přes les…

Pokračování textu Když zradí mapa při dobývání nejvyšší hory Osla

Oslo a noc tisíců loučí

Každé září vyskládá Oslo na 8 kilometrech svíčky a louče podél řeky Aker, vypne zde pouliční osvětlení a řeku i okolí kouzelně nazdobí. Navíc! Polykači ohně, hudba, vystoupení! Zdarma! O tom všem se dozvídám na večerní lekci norštiny, hodinu před oficiálním startem akce. S kamarádkou tvoříme pakt. Musíme se tam hned po konci hodiny vydat a projít alespoň část!

Pokračování textu Oslo a noc tisíců loučí

Jak jsme pobývali na alpínské výzkumné stanici

Kloužeme po namrzlém povrchu, občas se boříme do sněhových závějí. Vybraným šťastlivcům se noha tu a tam zanoří do jednoho z potůčků ukrytých pod sněhem. Po dni na ledovci, několikátém uklouznutí a tvrdém pádu na zem už nemám ani sílu být mrzutý. Hodina a půl přes čerstvě zasněženou tundru a konečně stojíme před Výzkumnou stanicí ve Finse. Neskutečně se těšíme dovnitř. Chata spravovaná naší univerzitou v Oslu a univerzitou v Bergenu slibuje všemožné rozkoše: Krb, internety a jídlo zdarma!

Pokračování textu Jak jsme pobývali na alpínské výzkumné stanici

Pohyb a výzkum na ledovci

Nasazujeme helmy, mačky, navazujeme se na lano a do rukou bereme cepíny. Před námi vystupuje do výšky mohutný pevninský ledovec Hardangerjøkulen. Ačkoliv je půlka září, v této části Norska je pod nulou a mrazivý vítr nás bodá do tváří. Co tu děláme? Chceme provést měření, jak moc ledovec odtál a jak rychle se pohybuje. Univerzita chce, abychom to jakožto studenti kurzu glaciologie absolvovali. Poslední přípravy vrcholí, jdeme na to!

Pokračování textu Pohyb a výzkum na ledovci

Proč se v Oslo vyplatí jezdit na kole

Jízda na kole je v Oslo zážitek. Tím nemyslím, že na vás řidiči rozzuřeně gestikulují, pokřikují, sem tam pokropí ostřikovačem. Kdepak! Dovolím si sdílet zkušenost s pumpičkařením v této norské metropoli a blízkém okolí. A pokud by se někdo z Vás náhodou chystal na delší dobu do Osla – pořiďte si kolo! Stojí to za to! Ten pojízdný a rzí ozdobený mrzáček, kterého jsem koupil, byla totiž zatím má nejlepší investice během Erasmu. Je pro to hned několik důvodů!

Pokračování textu Proč se v Oslo vyplatí jezdit na kole

Jak se bydlí a panikaří na norských kolejích Kringsjå

Zoufale bouchám pěstmi na vstupní dveře kolejního bytu. Už dobrých pět minut. „Nikdo není doma,“ bleskne mi hlavou myšlenka. Právě jsem se zabouchl. Podruhé během dvou dnů. A na plotně za dveřmi se vaří mé brambory. Panika a hysterák začíná. I takhle se mi žije na kolejích Kringsjå. Než budu pokračovat v tomto příběhu zoufalství a nových přátelství, dovolte mi popsat tyto norské koleje i z informačně hodnotnějšího hlediska. Jak jsem se na ně hlásil a kterak se tu bydlí v časech, kdy nepanuje bramborová krize.

Pokračování textu Jak se bydlí a panikaří na norských kolejích Kringsjå

Orientační týden na univerzitě v Oslo

Konečně jsme se vyškrábali na Nordre Kolsåstopp! Rozjařeně pořizujeme skupinovou fotku, sedáme na skálu a zakusujeme se do domácího cheesecaku a brownies. Je neděle a lomcuje mnou nadšení. Důvodu je hned několik. Prvním je aktuálně přijaté množství cukru. Druhým je skvělý, trochu divoký hike a fenomenální výhled na Oslo. A třetím je úžasná skupinka erasmáků, s nimiž tu jsem. Dala nás dohromady univerzita prostřednictvím tzv. Buddy weeku. A ten tu zběžně popíšu! Radosti i strasti zahrnuty!

Pokračování textu Orientační týden na univerzitě v Oslo

První den v Oslo

Fotím Songsvann. Jezero, na které to mám z kolejí jen 500 metrů. Výsledek vidíte výše. Chci ho zachytit ještě z trochu jiného úhlu a posunuji se o několik desítek metrů dál. Říkám si, že by bylo roztomilé dostat do záběru divoké husy, které se v nemalém počtu pohybují po břehu. První husa zvedá zvědavě hlavu. Potom druhá. Stíhám udělat fotku, ale v tom jejich hlouček začíná formovat útočnou formaci, ve které se nebezpečně přibližují. Vzpomínám na novinový titulek z jara: „Jako z Hitchcockova hororu: Na studenty útočí divoké husy!“ Jak jen byl ten první den Erasmu v Oslo do teď krásný…

Pokračování textu První den v Oslo