Biotické interakce (biotické ekologické faktory)

Biotické interakce (nebo také biotické ekologické faktory) zahrnují vlivy živého prostředí na organismy a jde o vztahy mezi organismy navzájem. Stejně jako všechny ekologické faktory limitují výskyt organismů a podmiňují tak jejich geografické rozšíření. Mezi biotické interakce organismů patří zejména:

neutralismus
kompetice
predace
parazitismus
mutualismus
komensálismus
amensálismus

Vybrané biotické interakce

Neutralismus

Neutralismus je jedním z mezidruhových vztahů, typ biotické interakce. Nastává tehdy, když na sebe populace různých druhů žijící v tomtéž biotopu na sebe navzájem nepůsobí. To znamená, že tyto druhy na sebe nemají negativní ani pozitivní vliv. Příkladem neutralismu může být vztah vážky a nutrie říční.

Kompetice

Kompetice je typ biotické interakce, označující konkurenční vztah mezi organismy. Rozlišujeme dva základní druhy kompetice:

vnitrodruhová kompetice (konkurence mezi jedinci jednoho druhu, např. o potravu, samice atp.)
mezidruhová kompetice (dochází k ní mezi jednotlivými druhy, čím mají podobnější ekologickou niku, tím vyšší kompetice o zdroje či prostor)

Z hlediska podoby boje o zdroje rozlišujeme také další druhy kompetice:

exploatační kompetice (kompetitoři se navzájem přímo nestřetávají, ale tím že využívají stejný zdroj, jde o boj, který z kompetitorů dokáže zdroj lépe a rychleji využít)
interferenční kompetice (kompetitoří spolu přímo bojují o zdroj)

Princip kompetitivního vyloučení

Princip kompetitivního vyloučení hovoří o tom, že koexistence více druhů v homogenním prostředí vede k dominanci nejsilnějšího druhu a k vytlačení a eliminování druhů ostatních. Na jedné lokalitě tak nemohou dlouhodobě koexistovat druhy se shodnými nikami, dochází na ní k prostorové nebo časové seperaci, popřípadě eliminaci slabšího druhu.

Princip kompetitivního vyloučení původně formuloval mikrobiolog Georgii Gause v roce 1934.

Predace

Predace je biotickou interakcí, při níž jeden organismus (kořist) je spotřebován organismem druhým (predátor, kořistník) za účelem získání potravy. Podmínkou predace je, že kořist musí být živá. Predátory lze v základu dělit na dva typy:

generalisté či polyfágové (predátoři využívajíci široký okruh potravních zdrojů a mají k tomu dané adaptace)
specialisté či monofágové (predátoři specializovaní na jeden druh či úzkou skupinu druhů kořisti)

Parazitismus

Parazitismus je vztah mezi organismy, kdy parazitický organismus získává živiny z jednoho či více hostitelských organismů. Hostitel z takového vztahu nemá prospěch, ale naopak mu škodí. Rozlišujeme dva základní typy parazitů:

holoparazit (parazit získávající veškeré látky z hostitele)
poloparazit (parazit získávající jen některé látky z hostitele, typicky fotosyntetizující poloparazitické rostliny jako ochmet evropský)

Mutualismus

Mutualismus je interakce mezi organismy, která je oboustranně prospěšná. Jiný název pro mutualismus může být oboustranně prospěšná symbióza. Rozlišujeme dva základní druhy mutualismu:

obligátní mutualismus (druh symbiózy při níž musí druhy žít společně a vzájemně si pak prospívají)
fakultativní mutualismus (druh symbiózy při níž organismy mohou žít samostatně, ale z interakce mají oboustranný prospěch)

Komensálismus a amensálismus

Komensálismus je biotická interakce organismů, kdy jeden organismus (komensál) má výhodu, pokud je přítomen využívaný druh. Tento využívaný druh je však touto interakcí nedotčen.

Amensálismus je typ mezidruhového vztahu, při němž jeden druh (inhibitor) negativně působí na druhý druh (amensál). Inhibitor je však touto interakcí nedotčen.

Studijní materiály Biogeografie

Téma Biotické interakce je součástí studijních materiálů Biogeografie. Tento předmět byl vyučován na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity. Přejděte na rozcestník témat (1. tlačítko), nebo si přečtěte předcházející (2. tlačítko) či následující (3. tlačítko) téma.