Další významné ekologické faktory
Ekologický faktor je jakýkoliv činitel, který nějak ovlivňuje organismy. Působí jako podmínka prostředí, či jako zdroj. V předchozích kapitolách byla řeč o pH prostředí a živinách (především pak o množství dusíku), zde budou popsány na několika málo příkladech některé z dalších ekologických faktorů.
Vápník
Rozlišuje druhy kalcifilní a kalcifobní, přičemž kalcifobní rostliny jsou v dnešní době na ústupu (ze zemědělské a stavební činnosti se uvolňuje velké množství vápenného prachu). Dokladem, jak změna obsahu vápníku může silně ovlivnit ekosystém, je příklad sypání štěrku v Krkonoších.
V Krkonoších byly během 70. let vysypávány cesty bílou mramorovou drtí (tento metamorfovaný vápenec se těžil nedaleko). V extrémně kyselých podmínkách Krkonoš se použitý mramor rychle rozpouštěl a začalo docházet k neutralizaci okolí, ale i rašelinišť.
Do okolí cest a rašelinišť stékala vápnitá voda a následně docházelo k mineralizaci a odumírání acidofytů, naopak se zde začaly objevovat kalcifyty, které na daných stanovištích nemají co dělat. Brigádníci pak nakládají mramorový štěrk na multikáry a odvážejí ho pryč, aby bylo zamezeno dalšímu rozvrácení chemismu stanovišť. V důsledku toho se začala používat na štěrk žulová drť, vápník postupně vymizel a pH prostředí zvolna klesalo.
Sůl
Uvažuje se především přítomnost soli kuchyňské (NaCl), ale i jiných, například KCl. Rostliny vyžadující zvýšenou míru soli se nazývají halofyty, patří mezi ně například hvězdice slanistá a jitrocel přímořský.
Slaniska, kde se halofytní vegetace přirozeně vyskytuje, byla na území Česka za komunismu zničena (odsolování, změna vodního režimu), zbyla pouze louka u Nesytu. U cest však dochází naopak splachem k zasolování okolí, zde se pak často vyskytne zblochanec oddálený.
Oheň
Dříve šlo v naší krajině o jednoznačně významný ekologický faktor, dnes však prakticky nemá žádný krajinný efekt (vše je včas uhašeno). Přitom některé ekosystémy, především v zahraničí, oheň nejen tolerují, ale i vyžadují.
Požáry udržují určité stádium sukcese, mluvíme o tzv. ohňovém klimaxu. V něm je drženo zhruba 80 % savan na světě, bez požárů by zarostly lesem. Tyto savany vznikly vypálením opadavého lesa a označujeme je pojmem druhotné savany (přirozené savany označujeme termínem klimaxová savana).
Kupříkladu savany v Africe jsou dodnes savany systematicky vypalovány, umožňuje to především snadnější a přehlednější lov, protože je takto prostředí zbaveno příliš vysoké trávy. Podobně to fungovalo i v amerických prériích, které často vzpláli od bouřky a původní obyvatelstvo ohni pomáhalo.
V USA však došlo k zornění prérií, tím bylo zabráněno požárům. Zbylé plochy teď zarůstají lesem, na místech, kde je vůle udržet prérii bylo přistoupeno k umělému vypalování. V Českých zemích došlo k zákazu vypalování lesů za Karla IV., a to především kvůli nedostatku dřeva (plavení dříví po Vltavě).
Pyrofyty a pyrotolerantní rostliny
Sekvojovec obrovský je typickým pyrofytem. Pro své rozmnožení potřebuje oheň, v jeho žáru se totiž otevřou spadlé šišky sekvojovce. Samotný strom ohni odolá, má 40 cm tlustou borku, která je pružná, plná vzduchu a funguje tak jako izolátor. Oheň zlikviduje podrost a malý semenáček má proto konkurenční výhodu.
Českou pyrotolerantní dřevinou je borovice lesní, konkrétně její ekotyp nazývaný heraltická borovice. Ve srážkovém stínu ve Velkých Heralticích dříve patrně více hořelo, k čemuž se uzpůsobila zde rostoucí borovice. Má velkou borku a pro vysoký, štíhlý kmen s malou korunou je ceněná i lesáky – jsou zde tak založeny genové základny. Bez ohně je zde však silná konkurence a heraltická borovice tolik neprospívá.
Do jisté míry je pyrotolerantní i obyčejná borovice lesní, pouze však při malém požáru. Oheň totiž nesmí vystoupat do koruny, pak již oheň nepřežije.
Pyrotolerantní je i plevel třtina křovistní, která obsazuje travnaté plochy i prosvětlené lesy. Její narůstající výběžky vytlačí ostatní druhy, rovněž se lze o ní pořezat (ostré hrany) a dobytek ji tak nežere. Při použití ohně akorát zlikvidujeme konkurenci třtině, ona sama přežije.
Nechtěnými pyrofyty jsou i nitrofilní druhy, pokud spálíme například kupu sena, uvolní se zde množství živin – tím dáváme prostor právě nitrofilním ruderálním druhům, které zde vytlačí konkurenční rostliny.
Posledním velkým ohněm u nás byl požár Bzenecké doubravy – zde chytla borová plantáž s nakumulovaným opadem borového jehličí s pryskyřicí. Lesáci pak plošně vykáceli celé zasažené území, nenechali zde stát žádné stromy. Provedli zde celoplošnou přípravu půdy (odhrnutí vrchní vrstvy půdy buldozerem, necitlivé) a strojově nasázeli nové sazenice přímo do písčité půdy. Sazeničky se však moc dobře neuchytily, chybělo zde vhodné mikroklima atd.
Studijní materiály Ekologie a ŽP
Téma Další významné ekologické faktory je součástí studijních materiálů Ekologie a životní prostředí. Tento předmět byl vyučován na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity. Přejděte na rozcestník témat (1. tlačítko), nebo si přečtěte následujícící (2. tlačítko) téma.