Rozdělení geodézie

Geodézie má dva základní úkoly. Prvním je určení vzájemné polohy bodů na zemském povrchu (nově i mimo) ve smyslu vodorovném i svislém. Druhým je zobrazení těchto bodů vhodným způsobem v rovině, tj. na plánech, mapách ve spolupráci s kartografií a geoinformatikou.

Geodézie určuje tvary a prostorové polohy přirozených (všechny části fyzického povrchu země) a umělých předmětů (stavby všeho druhu, vlastnické a užívací hranice) vzhledem k souřadnicové soustavě geodetického základu nebo v relativním vzájemném vztahu.


Základní členění

Geodézie se v základním členění dělí na:

  • nižší geodézii
  • vyšší geodézii

Nižší geodézie je vyměřování malých částí na zemském povrchu, které jsou zejména v rovině a nejsou výrazně ovlivněny zakřivením zemského tělesa. Do této kategorie zapadá fotogrammetrie, mapování a dálkový průzkum země a zejména pozemkové úpravy.

Vyšší geodézii je naopak zaměřená na zaměřování tvaru a rozměrů zemského tělesa, počítá se zde se zakřivením Země. K těmto měření slouží především metody družicové, nivelační, astronomické a triangulační. Dále se tyto data využijí pro tvorbu nivelačních a trigonometrických sítí a pro tvorbu geodetických základů.

Z pohledu používaných technologií toto dělení již ztrácí smysl, liší se hlavně v užití matematického aparátu při zpracování výsledků – rovina x zakřivený prostor, transformace, zohlednění atmosférických a tíhových vlivů aj.


Oblasti zaměření

Z pohledu oblasti zaměření (území), rozlišujeme 3 odvětví geodézie, a to:

  • globální geodézie
  • regionální geodézie
  • technická (praktická, lokální) geodézie

Globální geodézie se zabývá určováním tvaru a rozměrů Země (geometrické parametry) a jejího vnějšího tíhového pole (fyzikální parametry) a jejich změn, dále pak vztahem Země k ostatním tělesům v kosmu.

Regionální geodézie vytváří geodetické a geofyzikální základy pro potřeby jednotlivých států, skupiny států či kontinentů. Právě za tímto účelem jsou budovány geodetické sítě, ať už polohové, výškové, tíhové a prostorové.

Technická (praktická, lokální) geodézie řeší teoretické a praktické problémy pro nejrůznější obory a činnosti. Ať už jde o sběr a zpracování dat pro tvorbu map, kartografických produktů a informačních systémů, činnosti při projektování a realizaci staveb, budování, správa a údržba katastru nemovitostí nebo vytváření podkladů a zaměřování aktuálního stavu pro další obory lidské činnosti.


Parametrické dělení geodézie

Z hlediska parametrů geodézii dělit na:

  • jednorozměrnou
  • dvojrozměrnou
  • trojrozměrnou
  • (čtyřrozměrná)

Jednorozměrná geodézie (1D) sleduje buď výšku, či tíži. Dvojrozměrná geodézie (2D) pak polohu (typicky osa x a y) a trojrozměrná geodézie (3D) pak logicky prostor. Někdy lze vyčlenit i geodézii čtyřrozměrnou (4D) která může propojit prostor s dynamikou, časem i kinematikou.


Dělení vědecké

Při vědeckém dělení geodézie lze vymezit množství odvětví, níže jsou uvedena některá z nich. Jsou zde uvedena i některá odvětví příbuzná, nespadající přímo pod geodézii.

Teoretická geodézie se zabývá teoretickými otázkami, někdy je do ní řazena také vyšší geodézie.

Technická geodézie naopak zahrnuje metody měření, výpočty a zobrazování malých částí zemského povrchu.

Geodetická astronomie určuje zeměpisné souřadnice a azimuty na povrchu Země pro geodetické účely na základě pozorování přirozených kosmických objektů.

Astrofyzika, oboro astronomie, se zabývá stavbou, fyzikálními vlastnostmi a chemickým složením kosmických těles.

Gravimetrie je součást geofyziky, která se zaobírá tíhovými měřeními, studiem tvaru a rozměrů vnějšího tíhového pole Země.

Fotogrammetrie je pak vědní obor zabývající se určováním tvaru, rozměrů a polohy předmětů v prostoru z fotogrammetrických snímků.


Metody zaměření

Nejstarší metodou geodetického zaměření je grafická metoda, která se dnes již prakticky nepoužívá. Originál mapy se při této metodě vyhotovil v daném měřítku přímo v terénu pomocí grafické konstrukce (typicky měřičským stolkem, protínáním).

Při číselném zaměření se měřičské údaje zaznamenají do zápisníku, záznamníku, náčrtu a zpracování se pak děje v kanceláři. Údaje jsou dnes již typicky uchovány a zpracovány digitálně.

Během fotogrammetrického zaměření dochází k náletu nad terén a měření vlícovacích bodů, poté dochází ke zpracování v kanceláři. Viz předmět Fotogrammetrie.


Rozdělení geodetických prací

Nejprve při přípravných pracích dochází ke zhodnocení dostupných podkladů, určení nejvhodnějších měřických metod, získání výchozích podkladů a je vypracován ekonomický rozbor.

Během práce v terénu dochází logicky k vlastnímu měření pomocí geodetických přístrojů.

Výpočetní a zobrazovací práce pak zahrnují zpracování naměřených výsledků, početní vyrovnání a jejich grafické znázornění.


Studijní materiály Základy geodézie a GPS

Téma Rozdělení geodézie je součástí studijních materiálů Základy geodézie a GPS (GNSS). Tento předmět byl vyučován na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity. Přejděte na rozcestník témat (1. tlačítko), nebo si přečtěte předešlé (2. tlačítko) či následujícící (3. tlačítko) téma.