Měřítko na mapě
Měřítko mapy (tj. délkové měřítko) vyjadřuje poměr vzdálenosti na nezkreslené mapě a vzdálenosti skutečné. Kvůli zakřivení Země a zvolenému zobrazení se však na všech mapách jisté zkreslení projevuje, proto složitější definice hovoří, že jde o poměr zmenšení délek na mapě k délce ve skutečnosti.
Je jedním ze základních kompozičních prvků mapy a na mapě by tak za běžných okolností nemělo chybět – podílí se totiž na přesném sdělení prostorových informací na mapě.
Je podřízeno účelu a tematickému zaměření kartografického díla. Má významný vliv na podrobnost a přesnost znázorněných jevů, možnosti řešení různých úloh na daném dílu apod. Volba měřítka je zpravidla ovlivněna významem a unikátními vlastnostmi znázorňovaného území, zvoleným formátem kartografického díla a také přehledností i čitelností výsledné mapy.
Způsob vyjádření měřítka
Z hlediska výsledné prezentace rozlišujeme 3 základní druhy měřítka:
- číselné,
- grafické
- a slovní.
Velmi běžná a praktická je kombinace číselného a grafického měřítka. Grafické měřítko samotné má však při reprodukci zásadní výhodu – při případném zvětšení/zmenšení narozdíl od číselného zachovává svůj poměr.
Číselné měříko
Měřítko číselné je matematické vyjádření poměru ve tvaru mapa : realita, v tomto pořadí. V naprosté většině případů vyjadřuje, kolika centimetrům ve skutečnosti odpovídá jeden centimetr na nezkreslené mapě. Na mapě s měřítkem 1 : 10 000 tak 1 cm odpovídá 10 000 cm ve skutečnosti, tzn. 1 cm na mapě = 100 m ve skutečnosti.
Grafické měřítko
Měřítko grafické je vizualizací poměru pomocí úseček, jež tvoří referenční vzdálenosti na mapě (typicky např. 100 m, 250 m, 1 km, 75 km …). V případě map velmi malých měřítek se již znatelně projevuje zkreslení způsobené zakřivením Země a zvoleným kartografickým zobrazením – v takovém případě odpovídá stejné vzdálenosti na různých místech mapy různá vzdálenost ve skutečnosti. Pak bývá grafické měřítko rozděleno na několik dílčích částí – v případě Mercatorova zobrazení podle zeměpisné šířky. Častěji je tento problém řešen tím, že se měřítko vztahuje ke středu mapového pole, pak jde o tzv. střední měřítko.
Slovní měřítko
Měřítko slovní vyjadřuje poměr pomocí srozumitelného textu, jehož znění může být následující: „1 cm na mapě odpovídá 100 m ve skutečnosti“. Objevuje se především na starých mapách a v současnosti na některých turistických.
Velikost měřítka
Z pohledu podrobnosti měřítka pak rozlišujeme také 3 základní skupiny – mapy velkého (velká podrobnost), středního a malého měřítka (malá podrobnost). Toto je však relativní rozdělení, které záleží na tom, za jakým účelem je mapa sestavována. V českém prostředí rozlišujeme 2 hlavní pohledy na dělení dle velikosti měřítka – pohled geografů a geodetů, kteří potřebují pracovat ve většině případů s mnohem vyšší podrobností a přesností.
| Mapy | Geografický pohled | Geodetický pohled |
|---|---|---|
| Velkého měřítka – největší „přiblížení“ | > 1 : 200 000 | > 1 : 5 000 |
| Středního měřítka | 1 : 200 000 – 1 : 1 000 000 | 1 : 5 000 – 1 : 200 000 |
| Malého měřítka – nejmenší „přiblížení“ | < 1 : 1 000 000 | < 1 : 200 000 |
Kartografické zásady při tvorbě měřítka
Při vkládání měřítka do výsledné kompozice bychom měli mít na paměti obecné pravidlo, aby bylo co nejjednodušší a pro uživatele tak lehce čitelné. Ve výsledné kompozici jde o velice podřadný prvek, který nezatěžuje čtenáře a neodvádí jeho pozornost od samotného mapového pole.
Délka grafického měřítka
Délka úsečky grafického měřítka odpovídá násobku tzv. hlavního dělení (ideálně dvojnásobek, pětinásobek, či desetinásobek). Toto dělení je vyznačeno na úsečce kótováním – značkou, nebo změnou struktury úsečky (např. střídání bílé a černé na měřítku).
Vedlejší dělení grafického měřítka
Vedlejší dělení dále podrobněji rozčleňuje stejným způsobem hlavní dělení na menší segmenty – obvykle méně výrazně. Na úsečce ho můžeme dle našeho uvážení uvést jen v počátečním, levém segmentu hlavního dělení.
V Brně popisujte veškeré kótování
Veškeré kótování se popisuje příslušnou hodnotou, kterou reprezentuje v realitě. Toto je však praxe, která je vyučována na brněnské geografii. Pro jiné kartografické školy platí různé zvyklosti a ty většinou připouští vedlejší dělení nepopisovat.
Nezapomenout na délkovou jednotku
Za poslední hodnotu popisu nesmíme zapomenout přidat příslušnou jednotku hodnot (m, km ..). Ta by měla být vyvedena stejným způsobem jako hodnoty kótování, na stejném řádku, ve zkratce a ve stejném jazyce, v nímž je mapa vyvedena.
Jak kombinovat grafické a číselné měřítko
Pokud použijeme ke grafickému měřítku i to číselné, měli bychom ho uvést na opačnou stranu úsečky než popis kótování. Font číselného měřítka by měl být rovněž asi dvakrát větší než tento popis. Mezeru píšeme z obou stran dvojtečky, mezi trojici cifer v měřítkovém čísle a nepoužíváme slovní zkrácení (např. 100 tis. a 5 mil.).
Slovní měřítko obvykle nepřidávejte
Slovní měřítkoneníobvyklé přidávat, když ho z nějakého důvodu chceme umístit, tak by velikost jeho fontu měla být, narozdíl od číselného, stejně veliká, jako popis kótování. Při jeho sestavení je třeba dbát na logickou a gramatickou správnost. Použijte rovněž co nejjednodušší bezpatkový font, např. Arial.
Měřítko nenadepisovat a nezdobit
Měřítko nepopisujeme slovem „Měřítko“ či písmenem „M“. Tato kartografická zásada je uplatňována, protože jde o nadbytečný prvek, který zbytečně zatěžuje výslednou kompozici. Odpusťte si i zdobné měřítka a fonty.
Jiné druhy měřítka
V mapové kompozici se mohou vyskytnout kromě výše popisovaného délkového měřítka, které by mělo být umístěno vždy a které vyjadřuje základní poměrové informace, také:
- srovnávací
- a hodnotové měřítko.
Srovnávací měřítko
Srovnávací měřítko je referencí na nějaký objekt, u kterého předpokládáme, že je pro uživatele mapy dobře známý. Příkladem může být při zobrazení území Antarktidy vykreslení obrysů České republiky, aby měl uživatel představu o její velikosti.
Hodnotové měřítko
Hodnotové měřítko je prvek legendy a slouží pro odměření hodnoty symbolu podle jeho velikosti. Může mít intervalovou (daná velikost pro určitý interval hodnot) i funkční podobu (velikost dle vzorce, lineární či nelineární).
Studijní materiály GIS, geoinformatika a kartografie
Téma Měřítko na mapě je součástí studijních materiálů GIS, geoinformatika a kartografie vytvořených zejména na podkladě předmětů vyučovaných na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity. Přejděte na rozcestník témat, případně na téma předcházející či následující.