Přístroje a pomůcky pro měření směrů a úhlů

Svislé i vodorovní úhly lze měřit množstvím přístrojů a pomůcek pro měření směrů a úhlů. Nejčastěji se dnes v geodézii měří totální stanicí a teodolitem. Lze také ale využít úhloměry, polární koordinátograf, transportér a jiné.

Mezi drobné měřické pomůcky patří například stativ, olovnice (určování svislosti a provážení bodů), libela (krabicová a trubicová) či dvojitý pentagonální hranol (určité úhly).

Rozdělení teodolitů

Teodolity lze dělit jednak podle přesnosti na:

  • minutové (stavební) – nejmenší dílek má hodnotu jedné minuty (ať už šedesátinné, či setinné)
  • vteřinové – nejmenší dílek o hodnotě vteřiny (šedesátinná, nebo setinná)
  • triangulační – nejpřesnější, čtení až na desetiny vteřin

Dále je lze dělit podle jejich konstrukce na:

  • optomechanické (nutné odečítat opticky ze stupnice)
  • elektronické (digitální záznam čtení)
  • totální stanice se současným měřením úhlů a délek při cílení na hranol (automaticky, digitální)

Základní součásti teodolitu

Mezi tři základní součásti teodolitu (viz obr. 1) patří trojnožka (nepohyblivá část), alhidáda a dalekohled (pohyblivé části).

součásti teodolitu
Obr. 1 Součásti teodolitu

Trojnožka

Trojnožka je spodní, nepohyblivá část teodolitu. která připojuje přístroj ke stativu. Najdeme zde tři stavěcí šrouby umožňující horizontaci přístroje a svěrný šroub trojnožky spojující tuto část se zbytkem přístroje.

Alhidáda

Alhidáda je horní část přístroje dělící se na vodorovný a svislý kruh. Vodorovný kruh nám pomáhá při horizontálním pohybu přístroje a při měření je nepohyblivý. Svislý naopak pohybuje s připevněným dalekohledem a při měření je s ním nutno manipulovat pro přesné zaměření na cíl.

Nalezneme zde libelu, a to krabicovou (sloužící pro hrubou horizontaci) a trubicovou (sloužící pro jemnou horizontaci přístroje).  Dále dva páry ustanovekhorizontální a vertikální. Obě se pak dělí na ustanovku hrubou (fixuje přístroj v dané poloze) a jemnou (k přesnému zacílení na daný bod). Důležitá je i přítomnost (repetiční) svory, kterou lze zafixovat hodnotu čtení.

Dalekohled

Dalekohled se skládá z objektivu, kolimátoru, okuláru a čtecího mikroskopu. V první poloze dalekohledu je svislý kruh přístroje na levé straně od okuláru. Pomocí ostřících zařízení tvořící okulár si můžeme zostřit samotný obraz, nebo nitkový kříž pro přesné zacílení na bod. Kolimátor slouží k hrubému zacílení na bod, pro usnadnění jeho hledání v terénu. Čtecí mikroskop, z kterého odečítáme hodnoty měření, se dělí na mřížkový a koincidenční.