Zvláštnosti ostrovní bioty

Zvláštnosti ostrovní bioty jsou zajímavým podtématem ostrovní biogeografie, která normálně řeší zejména míry počtu druhů a jejich obměnu v průběhu času. Zde se řeší samotné vlastnosti ostrovní bioty, která je specifická, s rozmanitou morfologií a zvláštními adaptacemi.

Vysoký endemismus

Vyšší míra endemismu než v pevninských společenstvech je pro ostrovní biotu příznačná. Endemismus vzrůstá s izolovaností a velikostí ostrova. Izolace způsobuje přerušení toku genů a alopatrickou speciaci, ta je následována zejména v případě velkých ostrovů adaptivní radiací. Na velkých ostrovech je navíc nižší míra extinkce druhů.

Počet endemických rostlin značně souvisí se změnou rozlohy ostrova od posledního glaciálního maxima (zkratka pro maximum LGM), ztráta rozlohy ostrova ovlivňuje negativněji endemity než běžné druhy.

Struktura ostrovních společenstev

Struktura ostrovních společenstev je ovlivněna především tím, že ostrovy jsou osidlovány primárně druhy s dobrou schopností disperse a dobrou životaschopností v tamějších podmínkách.

Zatímco špatní migranti osidlují jen nejbližší ostrovy, ti nejlepší bývají přítomní na všech. Společenstva vzdálených ostrovů jsou tak tvořeny výběrem druhů s nejlepšími migračními schopnostmi, to způsobuje tzv. hnízdovitost (nestedness) ostrovních společenstev.

Hnízdovitost je pojem pro vnořenost systému, tedy fakt, že druhy společenstva vzdálenějšího od pevniny jsou podmnožinou toho bližšího pevnině. Ta však může být způsobena i selektivním vymíráním druhů. Schopnost migrace tak nemusí být jedinou či primární příčinou.

Typy adaptací

Mezi typické adaptace ostrovní bioty patří:

  • snížení dispersních schopností
  • nelétavost ptáků
  • dřevnatění a gigantismus rostlin
  • gigantismus a nanismus živočichů na základě ostrovního pravidla

Snížení dispersních schopností

Ačkoliv jsou ostrovy typicky osídleny taxony s vynikající schopností disperze, mnoho ostrovních forem, druhů má jen minimální schopnosti disperze. To je pravděpodobně důsledek adaptace na ostrovní podmínky.

Příkladem jsou druhy netopýrů na Novém Zélandu (Mystacinidae), kteří se plazí po zemi a hrabou nory pomocí specializovaných špičáků. Schopnost letu však ještě úplně neztratily.

Nelétavost u ptáků

Nelétavost u ptáků se vyvinula mnohokrát a nezávisle na sobě. Například na Novém Zélandu je 25 až 35 % všech suchozemských a sladkovodních ptáků nelétavých.

Neletávost se pravděpodobně vyvinula vlivem absencí predátorů a omezených zdrojů. Často je spojována se zvýšením velikosti druhu, což může být primárním vlivem na ztrátu schopnosti letu.

Dřevnatění a gigantismus rostlin

Dřevnatění a gigantismus rostlin na ostrovech je většinou spojeno s ekologickým posunem niky rostlinných druhů, jejichž předkové byli dříve bylinného vzrůstu a rostli na otevřených stanovištích ranných sukcesních stádií. Vlivem sukcese pak tyto druhy začaly obsazovat volné ostrovní niky lesních druhů.

Původně byliny tak na ostrovech často vytváří keřovité, dřevnaté formy vzrůstu. Na Kanárských ostrovech lze například spatřit keřovité kopřivy či kopretinovce.

Gigantismus a nanismus živočichů

Mnoho ostrovních druhů se významně liší ve velikosti těla oproti svým příbuzným na pevnině. Druhy jsou pak buď větší (gigantismus), nebo naopak menší (nanismus).

Podle ostrovního pravidla (Van Valen, 1973) dochází u velkých savců ke zmenšování těla a u malých savců ke zvětšování. Na ostrovech totiž panuje jakási tendence k místně optimální velikosti těla, která je podmíněna:

  • taxonomickou příslušností
  • klimatem
  • zeměpisnou šířkou
  • plochou a izolací ostrova
  • nosnou kapacitou prostředí (přítomnost/absence kompetitorů)

Mezi selekční faktory způsobující zvětšení těla patří:

  • možnost využití širších zdrojů (malá i velká kořist/semena)
  • možnost větší investice do reprodukce (větší snůška a potomstvo)
  • větší šance vyhrát souboje o teritoria
  • větší schopnost překonat krátkodobý nedostatek energie

Naopak mezi selekční faktory vedoucí ke zmenšení těla patří:

  • méně zdrojů pro přežití a reprodukci (důležité zejména na malých ostrovech s omezenými zdroji)
  • snazší specializace a lepší využívání dostupných zdrojů
  • možnost využít menší úkryty před predátory a nepřízní klimatu

Studijní materiály Biogeografie

Téma Zvláštnosti ostrovní bioty je součástí studijních materiálů Biogeografie. Tento předmět byl vyučován na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity. Přejděte na rozcestník témat (1. tlačítko), nebo si přečtěte přecházející (2. tlačítko) a následující (3. tlačítko) téma.