Společenstva a jejich geografie

Společenstva (nebo také cenózy) jsou soubory populací různých druhů vyskytujících se na jednom místě a v jednom čase. Některé definice společenstva vyžadují interakce mezi populacemi na daném území, jiné však nikoliv.

S pojmem společenstvo souvisí i rozdíl mezí pojmy vegetace a flóra. Zatímco vegetace je v ekologie chápána jako společenstvo rostlin vyskytující se na určitém území, flóra je pak brána jako seznam rostlinných druhů určitého území.

Základní dělení společenstev

S ohledem na kritéria vymezení dělíme společenstva do různých skupin:

  • taxonomická společenstva (tzv. taxoncenóza, soubor taxonomicky příbuzných druhů, např. ptáci, suchozemští plži atp.)
  • funkční společenstva
    • guild (soubor druhů využívajících podobným způsobem podobné zdroje, např. garnivorní guild)
    • synuzie (soubor druhů nesoucí určité společné ekologické rysy a obývající konkrétní část biocenózy, např. parazitocenóza krávy)
  • prostorová společenstva
    • vymezené přirozenými hranicemi (jezero, suťové pole, mršina)
    • arbitrálně vymezená část území (mapovací kvadrát)
    • vybraný biotop v určitém území (listnatý les, slanisko aj.)
    • podle dominance určitých druhů (bukový les)
    • podle druhového složení (shluky taxonů defifnované statisticky z numerické klasifikace)

V biogeografii se většinou chápe společenstvo jako prostorové. Společenstvo lze mnohde rozdělit prostorově i jiným způsoby, například v lese podle vertikálního uspořádání na jednotlivá patra neboli biostrata (patro mechové, bylinné, keřové a stromové).

Struktura společenstev

Strukturu prostorových společenstev lze pochopit podle dvou protichůdných pojetích:

  • organisimální pojetí (mezi druhy existují silné interakce a společenstva reálně existují jako jakési superorganismy či quasi-organismy)
  • individualistické pojetí (druhy se vyskytují na sobě zcela nezávisle a výskyt i abundance druhů jsou závislé čistě na abiotickém prostředí, které tak definuje společenstva)

Tato pojetí pochází z první poloviny 20. století a dnes víme, že se navzájem doplňují a nevylučují se. Prostorové společenstvo a jeho struktura je tak podmíněna jak biotickými, tak abiotickými ekologickými faktory.

Sdružovací pravidla

Sdružovací pravidla (anglicky assembly rules) jsou podle Keddyho (1992) všechny ekologické procesy, které podporují nebo znemožňují výskyt druhů z regionálního druhového zásobníku.

Tyto ekologické procesy se chovají jako filtry bránící ať už šíření (dispersal), výběru daného lokálního stanoviště (habitat selection) či se jako filtr může chovat přítomnost, nebo naopak absence určité mezidruhové interakce (interspecific interactions). Výskyty a abundance druhů jsou tak závislé nejen na prostředí, ale také na přítomnosti jiných druhů.

Hypotézy sdružovacích pravidel

Environmental (habitat) filtering hypothesis

Hypotéza environmentálního filtrování (známější pod anglickým názvem Environmental (habitat) filtering hypothesis) předpokládá, že druhy si musí být ekologicky a funkčně podobné, aby mohly být přítomny v daném společenstvu.

Druhy jednoho společenstva mají podobné nároky na podmínky prostředí a zdroje, zatímco druhy s výrazně jinými nároky na prostředí jsou ze společenstva vyloučeny (tzv. habitat filtering).

Limiting similarity hypothesis

Hypotéza maximální podobnosti (či anglicky Limiting similarity hypothesis) předpokládá, že druhy v jednom společenstvu si nesmí být až příliš ekologicky a funkčně podobné, protože pak by kvůli příliš silné konkurenci nemohly koexistovat.

Ve společenstvu nemohou dlouhodobě koexistovat druhy se stejnými ekologickými nikami, jeden druh je ze společenstva vytlačen na základě principu kompetitivního vyloučení.

Vybrané klasifikace společenstev

V samostatných kapitolách jsou rozepsány vybrané klasifikace prostorových společenstev:

Biomy (globální společenstva)

Rychlý pohled na globální prostorová společenstva, tedy biomy. Stručné popsání jednotlivých biomů z pohledu klimatu, půd a typu vegetace.

Společenstva a vegetace Evropy

Něco málo o evropské fytocenologii a fytocenologických snímcích. Popis typů evropských společenstev z hlediska klimatu, půd a vegetace.

Studijní materiály Biogeografie

Téma Společenstva a jejich geografie je součástí studijních materiálů Biogeografie. Tento předmět byl vyučován na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity. Přejděte na rozcestník témat (1. tlačítko), nebo si přečtěte přecházející (2. tlačítko) a následující (3. tlačítko) téma.